Seberozvoj

Seberozvoj

žij tady a teď

Tipy

Tipy

objevuj nové věci

Blogerky CZ/SK

Blogerky CZ/SK

můj nejnovější projekt

Image

Ahoj! Mé jméno je Adéla T. a jsem blogerka žijící v Královehradeckém kraji.

Vítám Tě zde na mém blogu, který je mou jakousi formou terapie/deníku a slouží mi jako pomoc na mé cestě za sebepoznáním a sebeláskou. Zároveň zde najdeš různá témata, články z mého života, mé oblíbence, doporučení, ale i tipy a inspiraci pro spokojenější život. Doufám, že se Ti tu bude líbit a zase se sem vrátíš. Za každý komentář jsem velmi vděčná! ♡

V případě dotazů či nabídky spolupráce mě neváhejte kontaktovat na e-mail moonchildcz@outlook.cz

Rozhodla jsem se sepsat pár tipů, které mně osobně pomáhají na cestě k sebepoznání a díky kterým se následně cítím lépe ve své kůži.

Blíže k sobě, řekla bych.

  1. Meditace

Meditace je stoprocentně jeden z hlavních způsobů, jak se dostat k sobě a na chvíli opravdu zastavit. Vnímáš u ní pouze sebe a své tělo. Jak se cítíš, čeho se dotýkáš, jak dýcháš, aj. Meditovat můžeš s hudbou nebo bez a můžeš si zvolit klidně řízenou meditaci (guided). Spoustu videí najdeš na YT. Záleží jen a jen na Tobě, co Ti bude vyhovovat a u čeho se budeš cítit nejlépe. Meditace nás učí být sami (se) sebou a nesoudit daný okamžik, pouze ho přijímat takový jaký je, což se nám může hodit opravdu úplně ve všem. Naučíme se díky tomu být přítomní, což je podle mě velmi důležité.

Já jsem dříve meditovala každý večer před spaním, abych se uklidnila a vyčistila si mysl. Jakmile jsme se sestěhovali s přítelem, z mého zvyku celkem sešlo a ráda bych se k němu zase vrátila, jelikož na sobě cítím, že nejsem již tak vyrovnaná, jako když jsem meditovala každý den. Meditace mi pomáhá k přijetí sebe a svého těla, zároveň mě však učí klidu, vyrovnanosti, ale i lásce.

Já osobně poslouchala anglické guided meditace na YT a mezi mé oblíbence patří jednoznačně Joe T a Michael Sealy.

2. Procházka v přírodě

Kdy jindy člověk dokáže opravdu vypnout a uklidnit se, než právě v přírodě? Je zde několik podnětů k pozorování, ale i k poslouchání. Procházkou zároveň děláme něco zdravého pro naše tělo a celkově fyzickou stránku, ať už se jedná o samotný pohyb či pobyt na čerstvém vzduchu.

Procházkou v přírodě si též pročistíme myšlenky v hlavě a díky tomu jsme sami sobě zase blíže. Máme čistší pohled na věci a situace, stejně tak i na sebe samé. Myslím, že procházka se dá přirovnat právě k meditaci, když jsme po celou dobu opravdu bdělí a vnímáme každý moment.

3. Seberozvojové knihy

Knihy nám také mohou velmi pomoci v cestě k sobě samým, obzvlášť pak ty seberozvojové. Poskytnou nám nové informace, ale i ty, které už dávno víme a pouze si je potřebujeme připomenout. Osvěží nám pohled na svět a díky nim se naučíme sami se sebou lépe pracovat a porozumět si.

Já osobně mám oblíbenců v této kategorii hned několik a určitě bych o tom ráda napsala samostatný článek, přestože věřím, že kupa z vás tyto knihy již zná.

4. Self-reflection diary nebo-li deník, ve kterém se „hodnotíme“

Jedná se klidně o úplně klasický sešit nebo poznámkový blok v mobilu či PC, kam si každý den píšeme své poznatky. Hodnotíme sebe, své chování a reakce. Ptáme se sami sebe na otázky typu „Proč jsem takto zareagovala? Co mě k tomu vedlo? Mělo to nějaký hlubší význam a kořeny?“ Věř, že vždy to má hlubší význam.

Myslím, že tohle je skvělý způsob, jak se poznat více do hloubky a zjistit o sobě nové věci. Časem můžeš zjistit, že se tvé reakce na určité podněty opakují. Můžeš také zjistit, proč cítíš to co cítíš a spoustu dalších věcí, např. že přitahuješ do svého života určitý druh lidí či situací a proč tomu tak je. Důležité však je, abychom v tomto směru byli k sobě naprosto upřímní, ale ne zbytečně kritičtí.

Zároveň si můžeš vyhledat na internetu spoustu otázek na téma sebepoznání a následně na ně do deníku odpovídat.

5. Rozebrání svých vzpomínek

Na toto téma jsem již psala článek, který se jmenoval Zpátky k sobě. Zkráceně se jedná o to, že začneš více hloubat nad vzpomínkami, které v tobě zanechaly určitý pocit a nějakým způsobem tě formulovaly do osoby, již si teď a pokusíš se jim porozumět. Toto rozebrání můžeš dělat buď ve své hlavě anebo to spojit s bodem číslo 4.

Rozebrání svých vzpomínek může být dost často bolestivým procesem, ale výsledky vždy stojí za to!

6. Cvičení

Samotné cvičení může také být jeden ze způsobů, jak se více poznat. Při cvičení se musíme mnohdy velmi překonávat, posouvat své hranice a díky tomu si dokazujeme, zda na to máme nebo ne. Zjišťujeme u toho, kam až jsme schopni zajít a co vše dokážeme udělat pro sebe a své tělo. Posílí díky tomu ne jen svaly, ale i naše psychická stránka a můžeme se cítit vyrovnaněji, sebevědoměji a vděčněji. Cvičení je určitě jedno z forem sebelásky a selfcare.

To by bylo ode mně pro dnešní tipy všechno a budu se na vás těšit u dalšího článku. Nezapomeňte mi dát vědět dole v komentářích, co vám osobně pomáhá na cestě k sebepoznání.

Mějte se krásně!

Share:
Reading time: 5 min

Ještě předtím než jsem založila tento blog, jsem přemýšlela, zda si navrhnout vlastní logo/záhlaví. Jelikož jsem chtěla blog pojmenovat tak, jak se jmenuje (tedy MoonChild), měsíc byl jasnou volbou.

Hledala jsem inspiraci na Pinterestu a našla jsem tam fáze měsíce, které mě moc zaujaly a zkusila jsem to sama namalovat.

Nakonec jsem se však rozhodla, že to nepoužiji, protože mi to nepřišlo dostatečně dobré – papír se mi zkroutil, někde jsem málo vygumovala nákres aj.

Přesto si však myslím, že by tento obrázek neměl přijít v zapomnění a tak si ho tu aspoň odložím.

Co na to říkáte? Dejte mi vědět v komentářích.

Mějte se krásně!

Share:
Reading time: 1 min

Ahoj!

Dnes na blogu vůbec poprvé rozjedu sérii článků s názvem MoonTalk, kde vždy do několika bodů shrnu, co se mi děje v životě, jaké mám plány a další. Nebudu to hned ze začátku zbytečně okecávat a jdu rovnou na to.

V poslední době jsem na sobě začala cítit, že nebývám moc přítomná a v souznění sama se sebou. Začala jsem být až moc na mobilu a Instagram mě celkem pohltil, takže jsem se rozhodla to změnit a začít zase věnovat více času sama sobě. Neberte mě špatně, Instagram mě baví, ale všeho jen s mírou. Byla jsem na něm až moc, pořád někomu odepisovala, komentovala fotky, lajkovala fotky, sdílela fotky na Blogerky CZ/SK a byla jsem v tom prostě až po uši. Dospělo to až do stádia, kdy jsem si musela říct “A už dost!” a teď je mi podstatně lépe. Přemýšlím, zda byl vůbec dobrý nápad zakládat si k blogu instagramový účet, na druhou stranu jsem tam víc ve spojení s vámi, blogerkami, a už bych tento svět nechtěla opouštět. Zatím v tom jen hledám rovnováhu.

Do mobilu jsem si stáhla aplikaci, kam jsem si zadala, jaké zvyky bych chtěla začít zase dělat a jak často. Momentálně jsem si tam nastavila dodržovat pitný režim, cvičit aspoň 20 minut denně, číst aspoň 20 minut denně, protahovat se aspoň 10 minut denně a psát si deník (zhodnocení dne) aspoň 10 minut denně. Od těchto aktivit očekávám, že se více vrátím sama k sobě a budu se cítit lépe. Zatím jsem si tam dala jen tyto vyjmenované, abych nezačínala hned zhurta. Pokud mi bude aplikace vyhovovat, určitě ji někdy v budoucnu doporučím v jednom z mých článků.

Co se týče cvičení, tak jsem začala cvičit výzvu od Blogilates, konkrétně 21 Day Tone. Pokud si četl/a můj článek CHALLENGE: Hot Girl Summer Sculpt a zajímá tě, jak to dopadlo, tak jsem výzvu nedokončila. Bohužel jsem si ji nenaplánovala úplně “šťastně” a ani ne uprostřed výzvy se přihlásila matka příroda, takže mi bylo samozřejmě neuvěřitelně blbě (ostatně jako každý měsíc). Výzvu 21 Day Tone však určitě dokončím, protože jsem se na ni moc těšila a zatím mě to baví. Aktuálně mám za sebou prvních 5 dní.

V pondělí jsem byla opět darovat krevní plazmu a byl to skvělý pocit. Pokud si ještě nečetl/a můj článek o tom, jak jsem vystoupila ze své komfortní zóny, najdeš ho ZDE. Tentokrát to šlo mnohem lépe a za 36 minut jsem byla hotová. Dokonce jsem samotný odběr i lépe snášela, již jsem věděla, do čeho jdu a po odběru mi nebylo nijak slabo jako poprvé. Bohužel teď ale nebudu moct chodit darovat a to z důvodu v dalším bodě.

Ještě než jsem vůbec věděla o tom, že bych šla někdy darovat plazmu, objednala jsem se na nové tetování. Jelikož po tetování nemůžeš darovat krevní plazmu dalších 6 měsíců, hodně jsem přemýšlela, zda na něj vůbec jít. Nakonec jsem ale usoudila, že když už jsem objednaná, tak půjdu a s dalším darováním prostě počkám. Zároveň je to moje možná poslední tetování, protože to tak v tuto chvíli cítím, a tak jsem v úterý jela. S mou tatérkou jsme skvěle pokecaly, zasmály se a vykouzlila mi krásnou kočku na ruku, přesně podle mých představ. Myslím, že důvod, proč jsem si nechala vytetovat kočku je všem jasný – kvůli mému kocourovi Shadow. O mých tetování chystám samotný článek, takže je brzy uvidíte v lepší kvalitě.

S kocourem jsme byli před pár dny na veterině kvůli kastraci a byli jsme smutní, když jsme ho tam museli přes noc nechat. Trhalo nám to srdce a doma bez něj bylo strašně smutno a prázdno. Nakonec jsme to všichni tři zvládli a druhý den se nám Shady vrátil domů. Po příjezdu jsme ho museli aspoň trochu osprchovat, protože zapáchal a tak jsme ho vůbec poprvé koupali. Byl to docela zážitek, to vám řeknu. Chudákovi se to samozřejmě nelíbilo, takže se snažil utéct. Po zákroku byl ještě takový znavený, takže nakonec celý den prospal nebo se k nám neustále tulil. Jelikož není zrovna mazel, moc se nám to s přítelem líbilo. Teď už je to ale zase náš starý dobrý Shadow, který ztřeštěně lítá po bytě, zatímco píšu tento článek. Jsem moc ráda, že to celé proběhlo bez komplikací, protože jsem se o něj šíleně bála – co na to říct, je to prostě moje miminko.

Jelikož otevřeli obchody, s přítelem jsme vyrazili na lov dekorací a něco málo se nám podařilo pořídit. Obnovovali jsme obývací pokoj, takže to chtělo nějaké nové doplňky a myslím, že se nám podařilo vybrat opravdu pěkné věci. Zároveň jsme pořídili pár rámečků do ložnice, do kterých jsem vytiskla pár našich fotek a line arty. Také o proměně našeho obýváku chystám článek, takže se máte na co těšit. Momentálně mi dělá obrovskou radost a každý den se mnohem více těším domů.

Tento týden jsem se v práci začala zaučovat novou povinnost, konkrétně jsem dostala na starost další druh práce a musím kontrolovat, co přijíždí, odjíždí a zároveň vše evidovat, komunikovat s dodavateli aj. Původně jsem se to začala zaučovat kvůli tomu, protože má nadřízená bude mít dovolenou, takže ji budu muset zastupovat. Hned ve středu ale přišla jedna bomba, díky které se mi potvrdilo, že tuto práci budu dělat i po její dovolené. Vedoucí nám totiž oznámila, že mé “odvětví” (práce od jednoho konkrétního dodavatele, kterou řídím a mám na starost) bohužel za měsíc končí. Zprvu jsem z toho byla úplně v šoku, jelikož tuto práci dělám už od doby co jsem nastoupila, tedy celé dva roky. Přišlo to z čista jasna a nikdo z nás to nečekal. Dozvěděli jsme se, že všichni půjdeme dělat jinou práci a do teď vlastně nevím, jak se mám cítit. Na druhou stranu to bude skvělá nová zkušenost a příležitost k osobnímu růstu. Říká se, že změna je život a právě proto se k tomu snažím přistupovat co možná nejpozitivněji.

Bohužel mě tento týden v práci čekala další nemilá událost a to ta, že můj oblíbený kolega, o kterém jsem psala článek Za každou cenu být sám sebou? odchází do předčasného důchodu. Věděla jsem to již delší dobu, jelikož si mě jeden den vzal stranou a oznámil mi, že červen tu bude poslední měsíc. Tento týden však řekl, že nakonec končí už v pondělí 31. května a mě je z toho do teď velmi smutno. Zdenda je velmi inspirativní člověk, od kterého jsem se mnoho naučila a dokázali jsme spolu probrat úplně všechno. Opravdu mi bude chybět mít takového člověka ve svém životě a nejspíš budu brečet, až se s ním budu v pondělí loučit. Vím, že život půjde dál, ale mám k němu silné pouto a tak to pro mě bude obzvlášť těžké. S ostatními kolegy jsme pro něj vymysleli dárek k jeho odchodu, ale jelikož se se mnou chce rozloučit o samotě, nakreslila jsem mu ještě přání a vytiskla fotografii nás všech, aby měl vzpomínku.

To by bylo z dnešního MoonTalk všechno a jak jste si mohli přečíst, pár nápadů na nové články mám a moc se na ně těším. Samozřejmě mám v záloze i jiné, takže se máte na co těšit i vy.

Dejte mi vědět dole v komentářích, jak se v těchto upršených dnech máte vy a zatím se mějte krásně!

Share:
Reading time: 8 min
Page 1 of 61234...Last »