Minulý týden jsem na projektu Blogerky CZ/SK zkusila rozjet Téma týdne.

Ti, kteří blogují již nějaký ten pátek, tak si určitě pamatují na platformě BLOG.CZ. Témata týdne, kdy bylo vyhlášeno (logicky) na každý týden jedno téma, na který blogerky a blogeři mohli napsat článek, nakreslit něco či vyfotit fotografii, zkrátka vytvořit jakoukoliv tvorbu. Rozhodla jsem se, že zkusím toto obnovit. Uvidím, zda o to bude zájem a zda v tom budu pokračovat. Vaše články nasdílím na Instagramu blogerek na stories, stejně tak fotografie. Příspěvky budu sdílet i do feedu.

Mě osobně témata týdne moc bavila a vždy, když jsem neměla nápad o čem psát, tak mi TT pomohlo. Můžete to tedy brát jako takový popud k tomu něco vytvořit.

Zatím bych TT viděla pouze jako formu zábavy, časem bychom mohli losovat nebo hlasovat o vítězích a já bych jim zaslala drobnou symbolickou výhru. To se ovšem uvidí teprve časem podle toho, jaký o to bude vůbec zájem.

Aktuální TT je “Malé radosti” a já jsem k příspěvku na Blogerkách napsala toto: “Co vám dělá radost? Jaké malé radosti v životě máte a možná je i málo ceníte? Za jaké maličkosti jste nejvíce vděční? Jaký názor máte na maličkosti a proč jsou tak důležité? Přesto, že jsou to malé radosti, mají obrovský dopad na naše životy, co myslíte? 🍀”

Ráda bych, aby témata týdne nebyla úplně prázdná a aby se díky nim lidé zamysleli nad svými životy a byli více vědomí. K prvnímu tématu týdne jsem bohužel nestihla nic vytvořit, ale k tomu aktuálnímu jsem se rozhodla napsat článek.

Co jsou pro mě malé radosti a co pro mě znamenají? Myslím, že malé radosti, maličkosti, drobnosti, říkejte si tomu jak chcete, jsou naopak obří a mají nevyčíslitelnou hodnotu. Právě ony dělají náš život takový, jaký je.

Skvělý.

Opravdový.

Tak nějak tuším, že většina lidi tyto maličkosti přehlíží a nedává jim tu správnou hodnotu.

Pozornost.

Váhu.

Častokrát se ani nepozastavíme nad tím, jak moc jsou tyto drobnosti důležité a je to škoda.

Malé radosti jsou všude kolem nás a pro mě jich je opravdu mnoho.

Je to například moment, kdy mi ráno zazvoní budík a náš kocour ke mně přijde a začne příst. Je to chvíle, kdy ráno vyjdu na balkon a zjistím, že neprší a já si nebudu muset brát bundu. Je to moment, kdy odcházím z bytu a přítel ke mně přiběhne, přesto jak má nabité ráno, a dá mi pusu a popřeje mi pěkný den.

Jsou to zprávy od rodičů téměř každý den a fakt, že si na mě pokaždé vzpomenou. Je to dobrá nálada v práci, ranní výbuchy smíchu s kolegy v autě nebo dobře odvedený úkol. Při dnech, kdy mi je tak zle, že nedokážu pořádně ani chodit, a zrovna ležím a chci vstát, jsou to slova od přítele “Co chceš? Nevstávej, všechno ti podám.” Je to smích, když mu odpovím “ale já potřebuji na záchod”. Je to chvíle, kdy odemknu dveře od bytu a kocour vylítne ven, aby mě přivítal. Jsou to zprávy od lidí k svátku nebo narozeninám, protože na mě myslí. Je to chvíle, kdy po dlouhé době vidím svou nejlepší kamarádku a obejmeme se a mě se chce brečet radostí.

Ale také to jsou chvíle, kdy mě nic nebolí a já jsem za to vděčná. Chvíle, kdy jsem více vědomá a netrávím příliš času ve své hlavě. Chvíle, kdy se na chvíli zastavím a děkuji za vše, co mám, při čemž mě naplní pocit štěstí.

Je to moment, kdy píšu tenhle článek a uvědomění si, že je to vůbec možné, takto se sdílet. Je to každý jeden komentář od vás, při čemž děkuji za to, že někdo čte má slova a vyjadřuje se k nim.

Malé radosti jsou v každodenních věcech a doufám, že i vy jim dáváte (nebo začnete dávat) větší váhu.

Budu se těšit i na vaše články na toto téma, protože si myslím, že je to vážně úžasné téma k zamyšlení.

Děkuji vám a mějte se krásně!

Share: