MoonTalk #03

Pokud mám začít popořadě, září začalo již klasicky letem několika balónů v našem okolí. Netuším, kolikátý ročník se letěl, ale pamatuji si tuto akci tak 3 roky zpět. Je to nádherná a neokoukaná podívaná, která mi každý rok dokáže vyrazit dech. Jeden rok jsme s přítelem byli i na ohnivé balónové show, která se koná také každý rok, ale letos byla celkem dost zima a tak jsme na ni nešli. Let balónů jsme si užili alespoň z okna a uznejte sami, že je to nádhera.

Na začátku září slavím svátek a přítel mi koupil mé oblíbené květiny. Jelikož svátek ani narozeniny moc neslavím, nepřikládali jsme tomu žádnou váhu. Přítel mě i přesto jeden den vytáhl na večeři a společně jsme to zapili. Poslední měsíce jsme celkově dost často vyráželi do místních hospod mezi lidi. Přítel mě dokonce naučil hrát kulečník a zkusili jsme i šipky. Jednoho dne s námi zašli i moji rodiče a bylo to moc fajn. Kulečník mi sice moc nešel, ale v šipkách jsem přítele dokázala porazit ve všech kolech – bylo to však štěstí začátečníka, jelikož s našimi jsem už nevyhrála ani jednou.

Co jsme s přítelem tyto měsíce také dělali dost často, tak byly noční procházky našim městečkem. Já sama se večer bojím chodit po městě, ale s přítelem je to úplně jiný zážitek a noční město si užívám, přesto že poslední dny už je na to celkem dost zima.

Na začátku září jsme měli s pár kolegy sezení v Náchodě. Takovou sešlost jsme tam měli již loni, akorát ve větším počtu. Letos se nás tam sešlo pouze 6, ale i tak jsme si to moc užili a jídlo bylo vynikající. Z tohoto dne mám mnohem více fotek, ale jelikož jsem to dost přepískla s panáky, asi si dovedete představit, jak ty fotky vypadají a tak si je radši nechám pro sebe – pro pobavení vám sem dám aspoň tu poslední pro představu, která ještě ujde.

Stal se ze mě pravidelný dárce plazmy a momentálně chodím každých 14 dní. Zažila jsem však pár poprvé – poprvé jsem šla darovat se svou kolegyní a hned ten den se mi poprvé udělalo slabo při odběru a museli mě položit. Naštěstí se mi udělalo rychle dobře a odběr jsem zvládla dokončit. Poprvé jsem také někoho doporučila a to hned dva lidi, svou kamarádku a svou maminku. S mamkou jsme jely darovat společně s mou kolegyní, kdy zrovna probíhal týden krevní plazmy a my jsme si tak odnesly certifikáty a náramky s krevní skupinou. Konečně ve svých skoro 25 letech vím, jakou mám krevní skupinu a vděčím za to PlasmaPlace.

Jelikož na plazmu chodím teď pravidelně, rozhodla jsem se spojit to s něčím příjemným a tak jsem začala chodit také na nehty. Umělé nehty jsem měla pouze párkrát a vždy to bylo při nějaké příležitosti, ale jelikož jsem si vypěstovala zlozvyk v podobě kousání nehtů, umělé nehty mě tohoto zbavily. Překvapivě jsem si na ně rychle zvykla a vždy se těším na nové.

Tento měsíc jsem byla celkem i dost kreativní a začala zase tvořit Doller, ale také kreslit, fotit a malovat. Oblíbila jsem si malování vodovkami a chtěla bych si časem pořídit akvarelové barvy a naučit se s nimi, jelikož jsem se v tom našla. Také jsem si objednala tarotové karty a učím se s nimi pracovat. Pozoruji na sobě, že podzim ve mně vždy probouzí mou kreativní stránku a více mě naplňuje dělat tyto činnosti. V tomto měsíci jsem také předělala celý design blogu a musím říct, že se mi zatím líbí ze všech nejvíc. Co na něj říkáte?

Několikrát jsme také vyrazili na výlet, ať už s přáteli či rodinou. Jela jsem s našimi na houby a překvapivě i nějaké našla, což se mi moc často nestává. Přítel začal pořádně řídit, takže mě často někam vyvezl a udělal mi tím radost. Jeden víkend jsme zajeli do Hradce Králové po nákupech a pořídili si koberec do obýváku. Večer jsme zašli do kina na film Duna a oba jsme z něj byli nadšení, takže pokud nevíte na co do kina, určitě doporučuji! V kině jsem byla poté ještě jednou a to se svými kolegyněmi na filmu Karel, který se mi také moc líbil.

Jelikož už začalo být chladněji, s přítelem jsme začali zase hrát nějaké hry na xboxu nebo switchi a v obýváku jsme si udělali takovou „antisociální“ stěnu. Já jsem se opět vrátila k hraní The Sims 3 a strávila u toho několik hodin. Přítel mi nainstaloval i The Sims 4, ale k nim si stále nějak hledám cestu.

Co však pro mě byla v poslední době největší změna, byla změna účesu. Jednoho dne jsem se rozhodla, že potřebuji změnu a sama jsem si zašla ke kadeřnici. U kadeřnice jsem byla naposledy snad když mi bylo 15 let a od té doby jsem se stříhala převážně já nebo moje mamka. Neměla jsem potřebu chodit ke kadeřnici a barvení jsem také zvládala vždy sama. Přesto mi jednoho dne hráblo a tak jsem šla. Rozhodla jsem se pro klasické mikádo, které jsem měla i předtím, ale k tomu jsem přidala ofinu. Když jsem odcházela od kadeřnice, nevěděla jsem, zda se smát nebo brečet a nemohla jsem si na tu změnu pořádně zvyknout a neustále jsem se musela prohlížet v zrcadle. Když jsem však viděla reakci mého přítele, mamky a následně vlastně všech kolem, ulevilo se mi a začala jsem se v tomto stylu cítit lépe než kdy jindy. Teď už si neumím samu sebe představit bez ofiny a moc mě to baví.

Musím se tu také zmínit o našem kocourovi Shadow, jelikož dnes 31. srpna je to přesně rok, co jsme si ho přivezli domů. V září jsme ho také zkusili seznámit s fenkou od našich přátel a přestože se ze začátku bál, byl zvědavý a nakonec to zvládl skvěle. Dělá nám radost každým dnem.

Musím říct, že poslední dobou se cítím opravdu dobře ve svém těle, ale i ve svém životě. Jsem spokojenější a vyrovnanější, zároveň si více cením toho, co mám. Jsem vděčná a mám pocit, jako bych se vrátila blíž k sobě. Doufám, že i vy se máte dobře a jste šťastní. Mějte se krásně!