Poslední měsíc v roce jsem si chtěla dát spíše pro sebe. Neměla jsem kreativní náladu a nechtěla se k ničemu moc vyjadřovat, ale raději jsem byla v reálném světě, těšila se na Vánoce a hlavně na pořádné volno a odpočinek.

Prosinec pro mě začal celkem vánočně, jelikož jsem odesílala výhry z vánoční soutěže o andílky, která probíhala na mém instagramu, a zároveň jsem v ten samý den dělala domácí likér z ledových kaštanů, který jsem doporučovala v tomto článku. Jeho příprava společně s domácím baileys mě moc bavila a hlavně mi dělalo radost jejich následné rozdávání.

Likér z ledových kaštanů jsem ochutnala společně s kolegyněmi 10. prosince, kdy jsme měli v práci takovou menší oslavu na ukončení roku. Bylo to moc fajn a atmosféra byla příjemná, za což jsem byla vděčná. S kolegyněmi jsme se také pobavily a 6. prosince jsme se vymódily do čertic.

V tomto týdnu jsme také odvezli našeho kocoura na veterinu, aby mu veterinář udělal řádná vyšetření, protože se nám nezdál a stále čůral vedle záchůdku. K našemu překvapení jsme se dozvěděli, že kocour má cukrovku a tak jsme se museli naučit píchat mu každý den inzulín. O tomto jsem se však rozepsala více v článku zde.

Také jsem si konečně pořídila vlastní fotoaparát a to konkrétně Olympus Pen E-PL8, který mi před nedávnem doporučila one and only Viki, kterou určitě všichni znáte z blogu Bars atelier. Stále se s ním učím, ale už teď jsem s ním moc spokojená a jsem ráda, že jsem dala na Viki radu. Děkuji ♡

Jedním z důvodů, proč jsem si konečně pořídila fotoaparát, byl fakt, že jsem 10. prosince oslavila své 25. narozeniny. Ten den jsem je oslavila tak trochu v práci a večer jsme společně s přítelem a mými rodiči zašli posedět a zahrát kulečník. Na mé narozeniny jsem shodou okolností vyhrála v soutěži od Twisto, o které jsem ani nevěděla, že probíhá. Vyhrála jsem krásnou cenu a to elektrické auto pro děti, do kterého si může dítě sednout a jezdit v něm. Jelikož zatím nemám dítě, tak to osobně nevyužiji, ale výhra mě moc potěšila a přišlo mi příhodné, že jsem to vyhrála zrovna na své narozeniny. Druhý den jsme se sešli společně s našimi, přítelem a mou sestrou a její rodinou, což bylo skvělé a dostala jsem krásný dort a dárečky. Od mého nejmilejšího taťky jsem dostala 25 růží a to mě velmi dojalo. Musím říct, že věk 25 let mě donutil hodně přemýšlet o budoucnosti, jakou cestou chci jít a jak ten čas šíleně letí. Rozhodně jsem si překopala pár priorit a doufám, že se mi splní vše, co mám v hlavě. Také zde musím zmínit krásný dárek od mého nejlepšího kamaráda a to konkrétně Bradavickou knihovnu.

Nebyla jsem však jediná, kdo z naší rodiny slavil narozeniny v prosinci. Má milovaná neteř Eliška oslavila 4. narozeniny hned 6 dní po mně a měla krásnou oslavu v rodinném kruhu. Druhý den jsme s přítelem jeli k sestře hlídat Eli a ten den ve mně zanechal uspokojující pocit, jelikož se s ní můj přítel velmi sblížil, smáli se spolu a celkově to mezi nimi fungovalo, až mi z toho začaly tikat mateřské hodiny (zase se zastavily, aspoň pro zatím). Po hlídání jsme jeli do kina na nového Spidermana a naštěstí jsme nebyli zklamaní, naopak jsme si film moc užili a prožívali to jak malí.

Po těchto narozeninách se již bezprostředně blížily Vánoce a svátky, takže jsme si s přítelem ozdobili stromek z kartonu, který sám navrhl, a pověsili jsme poprvé světýlka na zeď, z kterých jsem byla naprosto unešená. Letos jsme nezdobili náš velký umělý strom, protože jsme hned 26. prosince odlétali na dovolenou a tak jsme si díky stromu z kartonu udělali takové provizorní Vánoce, ačkoliv s přítelem jsme se shodli, že to má zas úplně jiné kouzlo a pravděpodobně si ho ozdobíme i příští rok.

Vánoce byly samozřejmě plné návštěv, jídla, ale i lásky. S většinou jsme se domluvili, že si nebudeme dávat žádné dárky, ale s přítelem jsme to nakonec porušili a pár si jich stejně dali. Dostala jsem od něj boží věci, které všechny využiji a udělaly mi upřímnou radost. Konkrétně mi dal tuše, pero s různými nástavci na tuš, akvarelové barvy (po kterých jsem toužila šílenou dobu), nové štětce a deník na bulletjournaling od Notebook Therapy, od nichž jsem již jeden měla. Jejich deníky mohu jen a jen doporučit, protože jsou opravdu vymazlené, kvalitní a jednotlivé stránky mají vysokou gramáž, tudíž se jen tak nepropíjí.

Uteklo to jako voda a my už si balili kufry. Ten nejcennější dárek k narozeninám jsem totiž dostala od mých rodičů a to příspěvek na dovolenou u moře – domluvili jsme se na tom však už někdy v září. Díky tomu nás (mě, přítele, naši) čekala 26. prosince cesta na letiště a s přítelem jsme byli nervózní (uznávám, spíše já jsem byla), protože jsme ten den letěli poprvé. Bohužel jsme odlétali ve 4 odpoledne, takže většina letu byla samozřejmě po tmě, ale přesto to mělo svoje kouzlo. Dovolenou v Egyptě jsme si, myslím všichni čtyři, užili naplno, odpočinuli jsme si, vyčistili hlavy a zažili krásné chvíle. Díky této dovolené se mi splnilo ne jen to, že jsem konečně letěla letadlem, ale také se mi splnil sen vidět naživo delfíny a náhodou jsme viděli i lišku, která ode mě byla necelé 2 metry (lišky naprosto zbožňuji!). V našem hotelu jsme také oslavili nový rok 2022 a já si nemohla přát víc než strávit tento čas po boku mých nejbližších. Tato dovolená byla přesně to, co jsem potřebovala a díky ní jsem krásně zakončila rok 2021 a spoustu nepotřebného jsem nechala za sebou.

Tímto bych ráda uzavřela rok 2021 i zde na blogu a dodatečně vám všem popřála jen to nejkrásnější a nejlepší do nového roku, hlavně zdraví a spoustu lásky. Děkuji všem, kteří čtou tento blog, jelikož to pro mě znamená opravdu moc a velmi si toho vážím.

Mějte se krásně!