MoonTalk #07 – 2023 so far

Poslední MoonTalk, konkrétně číslo 06, jsem vydala téměř před rokem 27. dubna 2022 a zjišťuji, že mi docela chybí psát, co se událo apod.

Rok 2023 pro mě nezapočal s úplně zdravým mindsetem a hned 1. ledna jsem se probudila s depresí a na hrudi mi ležela těžkost a úzkosti z dalšího nového roku. Hlídala jsem přes noc fenku Sofi od našich a tak jsem toho využila a okamžitě jsem s ní vyrazila na procházku. Bylo slunečno a poměrně velké teplo, což mi zlepšilo náladu. Nadýchala jsem se čerstvého vzduchu a snažila si pročistit hlavu. Nechtěla jsem myslet takto depresivně a snažila jsem se ujasnit si své cíle a hlavně kroky k nim. Domů jsem dorazila s čistou a pozitivní myslí naplněná klidem.

Mým hlavním “cílem” nebo spíš zaměřením letošního roku je zdraví.

Fyzické, ale i psychické.

Zdraví těla, ale i mysli.

Co pro to musím udělat, přemýšlela jsem. Rozhodně s tím souvisí zaměření se na mé stravování, pohyb, péči o sebe, věnování se aktivitám, které mě naplňují, omezení určitých médií nebo sledování určitých lidí, ale také více trávení času s lidmi, kteří jsou pro mě dobří a naopak omezení komunikace s lidmi, kteří mi berou energii.

Přelom roku je ovšem velmi přeceňovaný. Někteří mohou mít pocit, že musí něco udělat a pro mě to nebyla výjimka, přesto jsem se rozhodla to otočit ve svůj vlastní prospěch a přelom roku byl pro mě jakýmsi odrazovým můstkem.

Jako první z kroků na cestě za lepším zdravím pro mě bylo využití deníku v mobilu, který jsem vám doporučovala zde, ale trochu jiným způsobem. Namísto psaní pouze toho, co se ten den událo, jsem začala psát také důvody, proč jsem na sebe ten den pyšná, co se mi podařilo a za co jsem vděčná. Jelikož i mé sebevědomí potřebovalo posílit, začala jsem o sobě psát hezké věci, abych o sobě začala smýšlet v pozitivním smyslu a s tím souvisela i změna mých myšlenek pokaždé, když jsem se viděla v zrcadle.

Přestala jsem si “říkat” ošklivá slova a začala se na sebe více usmívat.

Snažila jsem se pokaždé na sobě ocenit nějakou maličkost.

Děkovat si za to, na jakou cestu jsem se vydala.

Za to, že se snažím.

Že na sobě pracuji.

Pravděpodobně ani nedokážu vyjádřit, jak byl tento krok pro mě důležitý a podstatný a hlavně jak moc mi pomohl. Mohu snad jen doporučit, ať to zkusíš také. Nechci ovšem, aby to bylo zavádějící a ráda bych objasnila fakt, že to nebylo ze dne na den a mé úzkosti i depresivní smýšlení mě navštěvují dodnes, jen s tím snad umím trochu lépe pracovat.

Se psaním a vědomím žitím souviselo i pořízení si Vědomého deníku, o kterém jsem psala zde. Přestože jsem si od něj dala chvíli pauzu, tak mi přišel do života v pravou chvíli a pomohl mi utřídit si myšlenky a zaměřovat se na přítomný okamžik. V tomto mi také přišlo vhod meditování, které dělám téměř denně.

Hned druhého ledna jsem se rozhodla vrátit ke cvičení, což mi opět velmi pomohlo cítit se lépe ve své kůži. Do tohoto kroku jsme vstoupili společně s přítelem a snažíme se každý pátek jezdit plavat, abychom měli společnou aktivitu/kardio. Upřímně, v únoru jsem pro cvičení nebyla již tak zapálená jako v lednu, takže jsem se snažila namísto cvičení chodit aspoň na dlouhé procházky se Sofi.

Myslím, že v tomto ohledu na sebe nesmíme být až příliš tvrdí a dávat si za vinu, že se někdy na nějaký určitý pohyb necítíme.

Čerstvý vzduch mi pomohl ujasnit si to a byla jsem vděčná, že jsem cvičení dokázala nahradit aspoň jiným pohybem. Pro mě je celkově důležité cvičení obměňovat, aby mě to nezačalo nudit. Někdy tedy cvičím kardio s Grow with Jo, pilates s Cassey Ho, posilování s Péťou Elblovou, podle plánu od Zuzky Kardos nebo jógu. Momentálně jsem si zaplatila aplikaci od GWJ a začala jsem jednu měsíční challenge, tak uvidím jak u toho vydržím.

S mým duševním zdravím souvisí také moje koníčky, konkrétně tedy tvoření jakéhokoliv druhu ať už se jedná o kreslení, focení, psaní nebo DIY. Má duše zkrátka potřebuje být kreativní a jakmile několik dní kreativní nejsem, podepisuje se to na mě. Ovšem i v tomto ohledu se na sebe snažím nebýt příliš tvrdá, jelikož někdy prostě nejde být kreativní nebo nemám žádnou inspiraci a je to tak v pořádku.

Na začátku tohoto roku jsem hodně kreslila na iPadu v Procreate a objevila svůj styl. Svou tvorbu sdílím na instagramu pod názvem DELARTSY, konkrétně tady.

S tím vším, co se mi děje a jakým směrem se ubírám, jsem si chtěla vytvořit deník/plánovač podle sebe. Kdo mě zná nebo čte tento blog delší dobu, tak jistě ví, že vytvořit svůj vlastní deník/plánovač je pro mě obrovským snem a jednou bych je chtěla i prodávat. Navrhla jsem si tedy minimalistický design a poté hledala firmu, která by mi pomohla vytvořit můj produkt. Bylo to pro mě něco úplně nového a s paní z firmy jsem se několik dnů domlouvala na detailech a zpracování. Vůbec jsem netušila, jak mají vypadat podklady k tisku atd., nakonec se mi však podařilo to dotáhnout do konce a za pár dní jsem držela své dílo v rukou. Byl to zvláštní pocit, ale zároveň jsem na sebe byla velmi hrdá. Má to ovšem stále spoustu much, tudíž do prodeje se s tím zatím nechystám, ale kdo ví, co přinese budoucnost. Každopádně to byla obohacující zkušenost.

Co se týče tvoření, zkoušela jsem poprvé vytvořit neon sign, o které jsem psala zde, ale také jsem poprvé malovala v našem bytě. Z jedné místnosti jsme si udělali gaming room a tak jsem si do obývacího pokoje koupila nový stůl, kde tvořím. Stále mi v tom koutku však něco chybělo a tato malba na zeď byla tím pravým. Časem si pořídím bílou polici namísto toho obrázku, který maloval přítel.

Snažím se také více číst, ať už příběhové nebo seberozvojové knihy. Skvělá blogerka Barborah z blogu Barborah.com jeden den sdílela na instagramu knihu Glucose Revolution: The life-changing power of balancing your sugar (zatím není v CZ) a já ji ještě ten den začala číst. Stáhla jsem si aplikaci Scribd, kde bylo premium měsíc zdarma, a tuto knihu jsem tam našla i v audio verzi. Doporučuji jak aplikaci (předplatné na měsíc stojí 239Kč), tak hlavně tu knihu. Děkuji Barče za její doporučení, jelikož mi v mnoha ohledech otevřela oči a pomohla v zlepšení mého stravování, což byl a stále je jeden z mých dalších cílů.

Tato kniha mě přiměla nad jídlem více přemýšlet a dovedla mě nepřímo k dalšímu tématu – přerušovaný půst (IF).

S myšlenkou zkusit přerušovaný půst jsem si pohrávala již delší dobu a letos jsem si o tom přečetla knihu Fast. Feast. Repeat. a několik článků na internetu. Poté jsem se rozhodla do toho prostě jít a vyzkoušet, jak mi to bude sedět. Začala jsem tedy nejjednodušším půstem 12:12, což znamená, že 12 hodin mohu jíst a poté 12 hodin držím půst. Stáhla jsem si k tomu aplikaci Fastic, abych mohla sledovat svůj progres a dnes je to již 39. den, kdy dodržuji IF. Některé dny zkouším své půstové okno prodloužit na 14 hodin, jelikož bych ráda časem změnila způsob na 14:10 pro lepší výsledky.

Přerušovaný půst má několik pozitivních účinků jak na tělo, tak na mysl. Pomáhá také se spalováním tuků, tedy zásob, do kterých tělo při běžném stravování téměř nesáhne. Netuším, zda je to díky IF nebo většímu pohybu, ale od nového roku se mi podařilo shodit 3kg. Pokud byste o to měli zájem, mohla bych na toto téma napsat samostatný článek.

Včera jsem také vystoupila ze své komfortní zóny, když jsme jeli společně s mými rodiči a přítelem do Hradce Králové na únikovou hororovou hru SAW. Koupili jsme to jako dárek mým rodičům k Vánocům a pro všechny kromě přítele to byla nová zkušenost. Celé ráno jsem byla nervózní, protože jsem vůbec nevěděla, co čekat, ale nakonec to byl skvělý zážitek a všichni jsme si to moc užili. Na únik z místnosti jsme měli hodinu a společně jsme to zvládli za 36 minut. Pokud jste nikdy nezkusili únikovou hru, určitě doporučuji. My jsme rozhodně nebyli naposledy.

Přestože jsem od začátku roku měla spoustu ups and downs, považuji ho zatím spíše za úspěšný.

Jsem na správné cestě a to je pro mě momentálně nejdůležitější.

Vděčím za to pouze sama sobě.

Tímto bych vás chtěla inspirovat k tomu, abyste vzali život do svých rukou a začali si ho tvořit podle sebe.

Tvoříme si ho totiž pouze my sami.

Život máme takový, jaký se rozhodneme ho vidět.