Schopnost jen tak být
Jsem tak zvyklá být ve své hlavě, že když je najednou ticho, tak nevím, co vlastně s tím.
V mladším věku jsem měla období, kdy jsem v malém množství, za to však poměrně často, hulila trávu, protože mi to pomáhalo být ve svým flow. Byla jsem díky tomu kreativnější, otevřenější a častěji jsem si psala jen tak pro sebe. Bylo to fajn období a nestydím se za něj.
Po nějakém čase mi však tráva přestala dělat dobře a dodnes tomu tak je. Nedávno jsem si uvědomila jednu důležitou věc a to fakt, že jsem si vždycky myslela, že už mi tráva nedělá to, co má, ale problém byl celou dobu ve mně.
Bojím se toho.
Děsí mě to, že chyba nikdy nebyla v trávě, ale ve mně.
V tom, že s tím stavem klidu najednou nedokážu pracovat.
Přestala jsem umět odpočívat a jen tak být.
Jsem zvyklá žít v úzkosti a neustále něco řešit, ať už to jsou důležité každodenní věci nebo jen zbytečně blbosti. Strašně se v určitých situacích “měřím” a hodnotím, aniž bych si tu danou činnost pořádně užívala. Aniž bych dokázala prostě vypnout a jen si to užívat.
To tady a teď.
Kam to zmizelo?
Proto třeba v poslední době ani moc nekreslím, protože nedokážu jen tak být a vypnout. Přestala jsem to umět – nevím kdy a vadí mi to.
Nechápu, že jsem to do teď neviděla.
Dokonce ani u televize nedokážu normálně sedět a být v klidu, pořad mi jede hlava nebo si koušu rty. Úzkost mě ovládá a chci ji mít pod kontrolou. Ne aby tomu bylo naopak.
Musím se naučit zase jen tak být a odpočívat. Pro sebe. Užívat si život teď a tady.
Jen teď.
Tady.
Chci zase umět vnímat věci takové, jaké jsou. Chci být více zvědavá ohledně svého okolí. Chci vědět, jaký to je pocit chodit po těchto schodech. Vnímat náš byt a celý prostor kolem mě. Jaký je to pocit vzít za tuto kliku? Co cítím, když mi chodidla dopadají na zemi a jak se cítí mé tělo. Jak se v něm cítím já? Chci ho poslouchat a být mu přítelem, jako je ono pro mě.
Chci ho milovat a cítit, jaké to vlastně je.
Chci být zvědavá a žít tento život. Opravdu ho žít. Užívat si ho plnými doušky. Vnímat ho.
Chci tu být.
Tyto myšlenky jsem sepsala někdy v létě, tudíž nejsou úplně aktuální, a po tomto zjištění na svém stavu více pracuji.
Pokud to jsou myšlenky z léta, tak moc doufám, že se ti podařilo za těch pár týdnů na sobě zapracovat, být se sebou spokojenější a jen tak si užívat chvíle 🙂
WantBeFitM
Děkuji, už jsem na tom lépe 🫶🏻 ale stále to není ono, prostě jsem work in progress 😁 ale kdo není že