Na co se poslední dobou snažím soustředit? Je to hlavně život. Rodina. Zážitky. Minimalismus. Momentální správná cesta. Pro mě.

Kdo z vás mě sleduje (nebo sledoval) na Instagramu, nejspíš postřehl mou delší neaktivitu a nulové sdílení z mého života.

Moje mysl se soustřeďuje spíše na ten reálný život a to, čím se obklopuji. Kým se obklopuji. Co si pouštím do svého života a co naopak nechávám odejít. Čím se nechávám ovlivnit a čím nikoliv.

Toto myšlení se ve mně probudilo díky mému dávno zapomenutému zájmu o minimalismus, jež jsem v sobě opět probudila a tentokrát více opravdově. Myšlenka tohoto životního stylu se mnou okamžitě rezonovala a dává mi smysl víc než kdy dřív. Tímto směrem se teď můj život ubíhá a já jsem za to vděčná. Vyfiltrovala jsem určité věci, lidi, přesvědčení, ale třeba právě i sociální sítě a lidi na nich.

Potřebovala jsem pauzu a tak jsem si ji dopřála.

A byla opravdu třeba.

Poslední dobou na mě však dopadala tíha rozhodnutí, zda se na internetový svět vůbec vracet či nikoliv. Než jsem se nadála, můj blog byl zrušený, protože jsem si nevšimla výzvy k zaplacení webhostingu. Nebýt mé kamarádky, nedozvěděla bych se to a jen bych dál tápala, zda ho zrušit nebo ne. Tím, že byl však “zrušený” bez mého zapříčinění, začalo to ve mně ještě víc hlodat.

Tak jak teda?

Sdělila jsem své myšlenky již zmíněné kamarádce a ta okamžitě protestovala, ať blog neruším a začnu zase psát, protože jí to pomáhá v těžkých chvílích a ráda se sem vrací.

A mě došlo, že já to mám stejně.

Blog byla pro mě vždy jakási berlička.

Kamarád, který jen poslouchá a je tu pro mě.

Nedokážu blog vědomě smazat a předstírat, jako by nikdy neexistoval. Tohle Měsíční dítě už se mnou nějakou chvíli je a nedokážu se ho vzdát a mrzí mě, že jsem psaní tak zanedbávala. Takže ano, vracím se zpět.

Pro sebe.

Pro vás.

Sobecky ale hlavně pro sebe.